osobní stránky JIŘÍHO ADAMOVIČE
ÚVODNÍ STRÁNKA
O MNĚ
PROJEKTY
ČLÁNKY
PREZENTACE
PŘEKLADY
UŽITEČNÉ ODKAZY
   

O mně

narozen: 21.1.1965

bydliště: Rozvojová 250/12, 165 00 Praha 6

vzdělání:
1984-1989 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha, obor geologie s cizími jazyky. Specializace: geologie sedimentárních hornin. Diplomová práce: Geologická stavba a faciální vývoj kvádrových pískovců Kokořínska.
1998-2001 aspirantské studium Geologický ústav AV ČR Praha
Kandidátská disertační práce: Ferruginization in sandstones of the Bohemian Cretaceous Basin.

zaměstnání:
1997 – dosud Geologický ústav AV ČR Praha, vědecký pracovník
1989 – 1997 Český geologický ústav Praha, odborný asistent

obory studia:
petrografie klastických sedimentárních hornin
sedimentologie a sekvenční stratigrafie české křídové pánve
křehká deformace výplní sedimentárních pánví

pedagogická činnost: instruktor na kurzech geologického mapování Přírodovědecké fakulty UK Praha v letech 1993, 1994 a 1996

posudková činnost: geologie oblastí těžby uranových rud, kolektorové parametry v hydrogeologii, ochrana životního prostředí a geologických památek

publikační činnost: 40 odborných článků, 3 exkurzní průvodce k sympoziu, 5 listů geologických map (křídové sedimenty), ca. 20 popularizačních článků, desítky odborných posudků a recenzí


Představu o mých odborných spádech si spíš než z úředního životopisu můžete udělat ze seznamu publikovaných článků. Už ve věku, kdy se většina vrstevníků normálně zajímala o džíny z tuzexu, elpíčka nebo o papíry na simpsona, jsem se já docela úchylně válel v knížkách. Uchvátilo mě moře a všechno, co se ho týkalo, především pak nejrůznější mořská havěť. Odebíral jsem polský časopis Morze, přestože jsem polštině skoro nerozuměl. Byl jsem stálým návštěvníkem prodejny Sovětská literatura ve Vodičkově ulici, protože tam se dala objevit dílka, se kterými by se do češtiny nikdo nepřekládal. Ve svých 14 letech jsem si odtamtud odnesl sedmikilový Atlas oceánů. Každý den jsem udělal své kolečko po antikvariátech a kupoval všechno, co se na regálech o mořské biologii objevilo. Dopisoval jsem si s mořskými badateli z celého světa. I přes zdánlivou marnost mého tehdejšího počínání zpětně hodnotím, že mně tohle období naučilo práci s literaturou, sběru a třídění informací. O tom může dodneška vyprávět několik krabic se zažloutlými kartotéčními lístky.

Moje první odborné práce se týkaly žraloků. Proměřil a popsal jsem všechny nevábně vyhlížející a často macerované kousky žraloků, které jsem objevil v zaprášených depozitářích Národního muzea a Přírodovědecké fakulty. Přes fosilní žraloky jsem krátce nahlédl do oboru paleontologie. Sběry žraločích zubů a hlavně pak kurs geologického mapování v Letovicích ve druhém ročníku fakulty mě definitivně přitáhly ke křídovým sedimentům. Jako téma diplomové práce jsem si vybral mapování pískovců na Kokořínsku. Skoro nic jsem tehdy o pískovcích nevěděl a vzpomínám si, jak jsem několik prvních dnů marně hledal nějaké šikmé zvrstvení, abych zjistil směr mořského proudění v době sedimentace. Sedimentární textury jsem totiž znal jen z fotek z učebnic. Po příjezdu školitele jsme několik zvrstvených setů našli hned na prvním výchozu. Pochopil jsem, že terénní geologie je založená hlavně na pozorovací schopnosti, která je zase do velké míry daná předchozí zkušeností. Zkrátka běh na dlouhou trať. Od pískovcové geologie jsem se od té doby snažil příliš nevzdalovat. Pracoval jsem na Českém geologickém ústavu (dnes ČGS) a vysílán jsem byl převážně do slínovcových oblastí východních Čech. Postupně jsem zmapoval křídové sedimenty na padesátkových listech Polička, Nymburk, Čáslav, Hlinsko a Svitavy, i křídu v okolí Litoměřic v rámci výzkumu podmíněnosti svahových deformací v kaňonu Labe. Zpočátku bylo občas možné vyrážet na krátké terénní výjezdy i jinam, čehož jsem využíval k poznávání systému proudění v mělkých částech české křídové pánve, tedy v mnohem zajímavějších pískovcových územích Českolipska, Českého ráje a Českého Švýcarska. Školou podrobného geologického mapování v území s hustou sítí technických prací pro mne byla spolupráce s podnikem Diamo: v pískovcových oblastech severních Čech jsme spolu s M. Coubalem v letech 1992–1996 připravovali geologické podklady pro sanaci uranových ložisek Stráž a Hamr. Od příchodu do Geologického ústavu AV na konci roku 1997 se snažím věnovat pískovcům komplexně, od sedimentologických a stratigrafických aspektů přes procesy cementace a diageneze až k jejich vlivu na utváření zemského povrchu. Tímto směrem jsou zaměřeny projekty, na kterých dnes pracuji.

copyright,2005, J. Adamovič